Na jihu Čech, na konci vesnice, uprostřed luk leží v Šumavském podhůří moje království

Budu tak moc hodná, že ti ho ukážu

Můra I.

Narodila jsem se, abych vás všechny neměla ráda.

Když se ke mně ale budeš hezky chovat, dovolím ti mě uctívat a podrbat.

Co ti dovolím

Hladit mě, když já chci
Kapsičky, dokud mi není zle

Co očekávám

Až budu bušit na okno, chci pustit dovnitř, jinak ti nedám pokoj (umím bušit i na dveře, když mě budeš ignorovat)
Gauč je můj, tobě ho jen půjčuji. Něco jako: „Kšá potvoro“ se ti vymstí
Za odměnu nosím myši. Pokud je nechceš hozené u postele, zavírej dveře

“Ano, očekávám víc než dovolím.”

Můra I.